Historie školy

První zmínky o existenci školy se datují do roku 1780. Školní budova byla pravděpodobně vystavěna v letech 1780 – 1790. Byla to jednotřídní škola, která se nacházela v domě s číslem popisným 96. Školu navštěvovaly děti německé národnosti a vyučovalo se zde pouze německy. Prvním učitelem byl vysloužilý voják Jakub Blumráder, který byl současně obecním písařem. Po jeho smrti roku 1797 převzal výuku jeho syn Ignác Blumráder. K povinnostem učitele také patřila služba varhanická a zvonění v kostele.

Původní jednotřídní škola přestala požadavkům obce vyhovovat, a proto byla roku 1860 rozšířena na školu dvojtřídní. V roce 1863 byla postavena nová školní budova s číslem popisným 94, která sloužila jako škola až do roku 1931. V současné době v této budově sídlí obecní úřad.

Se vzrůstajícím počtem žáků došlo k dalšímu rozšíření školy z dvojtřídní na trojtřídní. Rovněž tato budova přestala vyhovovat hygienickým a kapacitním požadavkům, proto byla roku 1930 – 1931 postavena nová škola s číslem popisným 201. Jak dokládají německé zápisy, na škole se v letech 1780 až 1945 vystřídalo čtyřicet dva učitelů.

Po osvobození obce a ukončení 2. světové války 8. května 1945 byla dosavadní německá škola přeměněna na školu českou. Řídícím učitelem byl ustanoven Oldřich Gajdušek, učitelkou se stala Marie Gajdušková. 3. září 1945 nastoupilo do dvojtřídní školy s osmi postupnými ročníky padesát jedna žáků české národnosti. Ve školním roce 1947 – 1948 probíhala výuka ve dvou třídách, které navštěvovalo osmdesát čtyři žáků. Přestože každou třídu navštěvovalo více než čtyřicet žáků, školní kronika uvádí, že chování žáků bylo „dosti ukázněné a nebylo na ně žádných stížností“.